25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích - i výstava motýlů

26. 7. 2015

V červnu jezdíme do arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích - bývá tady výstava motýlů.
Vidět líhnutí motýlů a pak vylíhlé motýly poletovat ve zdejší části skleníku - to stojí za trochu námahy.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/775958 25.6.2015 jedeme do Opavy, pak do arboreta...NOKIE C 2

Vlakem jsme přijeli do Opavy. Na místě jsme si odkontrolovali odjezd autobudu do Stěbořic a rozhodli se projít se Opavou. Chtěji jsme jít až k pivovaru - tam je další nástupní zastávka do Stěbořic. Na zastávce bylo hodně lidí a později přišla skupina školáků. Rozhodli jsme se vrátit k nádraží - času jsme měli pořád dost. Navíc jsem měla možnost se rozhlížet po Opavě ráno...
Opava je velmi pěkné město.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/766678 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...1. část prohlídky

Po zakoupení vstupenek a zaplacení poplatku za fotografování jsme vešli do arboreta. Šli jsme nahoru. Vlevo před námi byly vystaveny bylinky, ale k těm se vrátíme až při cestě nazpět.
Vpravo je rybník a kolem něho stromy a keře. Nezastavovali jsme - věděli jsme, že máme na dnešní návštěvu málo času.
U zídky jsme se na chvíli zastavili - kdo by nezůstal aspoň chvíli stát u tak nádherné barevné řady před zídkou?

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/767066 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...2.část prohlídky

Procházeli jsme lesem - provázela nás vůně a zpěv ptactva. Na stromech byly cedulky s nápisy. U keřů byly někdy nápisy na zemi.
Na mnoha místech jsme se dívali na květy a trávy - všímali jsme si i stromů - některé byly nalomené, některé usychaly...

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/767469 25.6.2015 ARBORETUM Nový Dvůr ve Stěbořicích...3. část prohlídky

Když procházíme kolem stromů a keřů, přemýšlíme o tom, zda jsme schopni uchovat nádhernou přírodu kolem nás pro budoucí generace...
My jsme vedle vysokých obrovských stromů jen jako malí mravenečci.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/768626 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...4. část prohlídky

V arboretu jsme se zastavovali u cedulek - je tady hodně stromnů a keřů, které nemáme možnost běžně uvidět v přírodě v našem nejbližším okolí.
Muchovník hladký jsem viděla jen tady, v arboretu...
Došli jsme až k louce - drobné luční kvítky byly vidět ve vysoké trávě již zdálky. O kousek dál muž sekal trávu...stroj byl dost hlučný.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/768812 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...5. opuncie a jiné

Nedaleko odsud se vždycky podíváme na opuncie. Rostou tady i drobné luční máky a jiné kvítky. Na volném prostředí poblíž luk si můžeme prohlížet kaktusy a různé kvítky - se žlutými květy jsou lákadlem včel a jiného hmyzu.
Stojí tu i zasklená "skříňka", ve které rostou různé tropické rostliny ( viz předposlední tři fotografie ).

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/769195 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...6.část prohlídky

Jdeme po louce dolů - je tam vyšlapaná cesta. Blížíme se ke dřevěnému domečku - tady si mohou lidé odpočinout, možná i posvačit anebo uschovat se před deštěm, se kterým nikdo nepočítal...
Kolem nás je hodně různých květů - pastva nejen pro naše oči, ale i pro včelky, které ke květům letí.
Jdeme z kopce dolů směrem k budově arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích. Chtěli jsme se podívat, jestli tady mají ještě wolemii - při jedné z našich předchozích návštěv jsme se dívali na wolemii za sklem vystavenou právě
v místech před zdejší budovou.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/769531 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...7.dřín japonský - květy s bílými listeny

U dřínu japonského jsme si přečetli text na tabuli. Zůstala jsem stát s němým úžasem - vidět takovou nádheru, s tím jsem nepočítala, když jsem do arboreta jela.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/769648 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...8.část odcházíme - i OLYMPUS

Do tohot alba jsem vložila fotografie z naší cesty shora až k místu s lavičkami a stoly nedaleko občerstvení.
Omylem jsou tady i dvě fotografie s modrými kvítky, které patří do fotografií ze skleníku.
V další části jsou vloženy fotografie z cesty arboretem k východu. Před arboretem jsou záhony - fotografovala jsem nejenom je, ale i další květy, které jsme viděli cestou Stěbořicemi na autobusovou zastávku.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771106 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...9. kvetou, jinde pomalu odkvétají

Kvetlo tady na několika místech poměrně hodně rododendronů a dalších květů. Rododendrony po dešti již nevypadaly tak hezky, jako při naší minulé návštěvě.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771175 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...10. liliovník tulipánokvětý

Jeden liliovník ještě kvetl - rostou tady dva poblíž sebe. Květů již bylo jenom několik a další byly hodně vysoko...
Moc se mi květy liliovníku tulipánokvětého líbí nejenm pro svoji barevnost, ale i tvar květů.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771197 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...11. zvířata v arboretu

Nahoře je malá zoologická zahrada. Může se vejít dovnitř a dívat se na zdejší zvířata zblízka.
Letos tady mají zvířat mnohem méně. Uvnitř byl nápis, že se tady objevila škodná, tak je část zvířat přemístěna jinam.
Byli jsme uvnitř zároveň se dvěma maminkami a jejich dětmi. Překvapilo mě, jak hezky děti mluvily - žádné rozmazlování se, přesné a jasné vyjadřování a co víc? Poslouchaly své maminky na slovo.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771256 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...12. výstava motýlů

Letos jsme se na výstavu dostali až koncem měsíce. Obávala jsem se, jestli tady ještě budou mít nějakého motýla...Byla jsem překvapená - motýlů tady bylo hodně a různých...dokonce i martináče jsme ve zdejším arboretu viděli.
Někteří motýli již jenom polehávali, jiní rychle poletovali a usedali buď na zem anebo na nachystanou potravu, či na květy.
V místnosti bylo horko - i proto byli motýli velmi čilí. Nedýchalo se mi tady zrovna nejlépe - bylo tu mnoho různých květů

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771541 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...13. martináč

Martináče jsem viděla poprvé v botanické zahradě na Kotlářské v Brně. Nyní jsem měla možnost pozorovat martináče i tady v arboretu.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771843 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...14. černožlutý motýl

Pozorovala jsem černožlutého motýla, ale dlouho jsem to nevydržela. Vadila mi vůně - rozkýchala jsem se...a zdejší prostředí jsem raději opustila.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/772747 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...15. Krajinou Slezska - výstava v arboretu

Při našich návštěvách arboreta se zastavujeme i na zdejších výstavách. Nejdříve jsme se zastavili v menším výstavním sále nacházejícím se uprostřed krásných starých stromů.
Panely byly rozestavěny po celém prostoru - na nich velmi zajímaví texty i s fotografiemi.
Navíc jsme měli možnost uvidět i maketu arboreta.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/774055 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích ...16. Krajinou Slezska - plakáty na stěnách

Na stěnách visí plakáty s texty a fotografiemi - jedná se o výstavní prostor v budově nad skleníky.
Zaujaly mě listy z herbáře - nevím, jestli i dnes školáci sbírají a pak lisují trávy anebo květiny...

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/774087 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...17. Krajinou Slezska - zvířata ve vitrínách

Uprostřed výstavního sálu jsou zasklené skříňky a v nich si můžeme prohlížet vystavená zvířata.
Výstava se kon á po celý rok...

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/774168 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...18. bylinková zahrada

Kolem skleníku - ze dvou stran - je krásná bylinková zahrada. Na květy usedaly včelky a ostatní drobný hmyz. Krásně to tady vonělo.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/775597 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...19. bylinková zahrada poblíž vchodu

Cestou z bylinkové zahrady u skleníků jsme se dostali až k bylinkové zahrádce nedaleko od vchodu. Zastavovalo se tady hodně návštěvníků - bylo na co se dívat...

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/775602 25.6.2015 Arboretum Nový Dvůr ve Stěbořicích...20 ve sklenících

Nakonec jsem si nechala zdejší skleníky. Vchází se dovnitř hned na začátku bylinkové zahrádky. Je zapotřebí se dívat kolem dokola - některé rostliny jsou hodně nahoře.
Půjdeme-li dál naproti vchodu je vchod ke kaktusům - malým i hodně velkým. Některé právě kvetly. Projdeme kolem kaktusů a dostaneme se až k prostoru, ve kterém pěstují různé druhy:
mají tady i několik wolemií - pokouší se je rozmnožit...

Příjemná procházka arboretem pomalu končí - musíme jít na autobus.

Ema
P.S.:

tak někdy příště zase na shledanou v arboretu ...

___________________________________________________________

V Arboretu Nový Dvůr kvetl liliovník tulipánokvětý

Přijeli jsme do arboreta v Novém Dvoře ve Stěbořicích nejenom kvůli výstavě motýlů, ale chtěli jsme projít arboretem. I před rokem jsme viděli na několika místech vystavené bylinky.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409301

Záhony bylinek jsou umístěny podél zdejšího skleníku. Šli jsme podél nich ke skleníku na výstavu motýlů. Cestou jsme si prohlíželi bylinky.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409315

Některé z nich kvetly a seděly na nich včelky. Krásně to tady vonělo.
Na výstavě motýlů jsem se zdržela déle. Byli tam dva chlapci, kteří se začali bavit poté, kdy jsem jim ukázala jednoho motýla schovaného na boční stěně. Ale to vůbec nevadilo, protože času jsme měli dost.
Vrátili jsme se podél záhonů bylin a vešli jsme dovnitř do skleníků. Zdejší skleníky zatím nejsou přístupné celé. Na část se díváme jen přes sklo. Až bude dostatek peněz a skleníky se opraví, pak budou lidem zpřístupněny.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409549

Viděli jsme nejenom květy, ale i barevné listy různých cizokrajných rostlin - prošli jsme se i úsekem kaktusů. Za mřížemi jsme viděli vzácnou Wolemia Mobilis z Austrálie. Při našich dřívějších návštěvách zdejšího arboreta jsme ji viděli zblízka. Byla umístěna v proskleném prostoru nedaleko od hlavní budovy. Mohli jsme si tenkrát vitrínu obejít ze všech stran a dívat se přes sklo.
Ze skleníku jsme se vydali k prvnímu liliovníku tulipánokvětému. Z denního tisku jsme věděli, že již kvete.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409871

Naše první zastávka byla u zdejšího hodně starého stromu liliovníku tulipánokvětého. Starý strom s vysokými větvemi a květy pro mě dost nepřístupnými - jak se k nim dostat?
Měla jsem vedle sebe muže, který mi pomohl. Podržel mi na chvíli větvičku s květy. Květy jsem si mohla vyfotografovat a uložit na zoneramu.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409905

Druhý strom byl opodál. Podle vzhledu je zjevně o něco mladší. Poprvé jsem viděla zblízka rozkvetlé květy. Dřív jsem viděla jenom poupata. Strom vypadal jako vánoční stromeček - daroval nám květinovou nádheru, nejkrásnější dárek dnešního dne.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409993

Při dnešní návštěvě arboreta jsme měli ještě další štěstí. Viděli jsme květy na magnoliích. Byli jsme tady již mnohokrát, ale tolik rozkvetlých květů jsme na zdejších magnóliích ještě neviděli. Jak je vidět, tak jsme zvolili vhodnou dobu pro naši návštěvu arboreta.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409999

Jdeme arboretem - fotografuji, abych se mohla podívat nejenom já, ale i ostatní lidé. V přírodě se cítíme lépe. Zapomínáme tady na problémy a vnímáme jen nejbližší okolí. Chováme se trochu jinak než v běžném denním životě.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409928

Naše procházka arboretem pomalu končí. Blížíme se k východu. Počasí zatím nezklamalo. Barevnost přírody nám připravila velmi pěkné chvíle - starší člověk si vybírá, jak stráví svůj volný čas.
U východu jsme viděli pozvánku na výstavy. Nejenom výstava motýlů, ale i opavská výstava byla velmi zajímavá. Někdy o ní napíši.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/410240

I cestou k zastávce autobusu jsem si fotografovala. Obvykle to tak dělávám, když odněkud odcházím. Takovým způsobem se loučím s prostředím, kde jsem strávila náš volný čas.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1301512 28.6.2014 Arboretum Nový Dvůr...10.na zastávce u autobusu

Vypadalo to na déšť. Nemuseli jsme ale spěchat. Pršet začalo, až jsme byli na zastávce. Nezmokli jsme.
Do arboreta se ale ještě jednou vrátím. V současné době zde mají pěknou výstavu, kterou jsme navštívili již dvakrát - potřetí ji navštívím, až o ní sem napíši.

Ema
--------------------------------------------------------------------------------------------

Výstava Cesta severem v Arboretu Nový Dvůr

Letos jsme byli v Arboretu v Novém Dvoře dvakrát . O obou našich předchozích návštěvách jsem již psala. Zajímala nás ale i výstava.
Víme o tom, že tady mívají výstavy - vždy jsou něčím pro nás nové, vždy jsou zajímavé.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/330611

Naše první návštěva výstavy byla 1.května 2014. Nic jsme nemuseli hledat. Vše bylo řádně označeno šipkami a nápisy. Ze skleníku jsme prošli po schodech do patra. Všimla jsem si pěkné vazby na stěně - obrázek je jako první v právě vloženém odkazu. V mezipatře mě zaujala kovaná mříž.
A pak jsme se již ocitli v dost velkém výstavním sále. Mohli jsme si v klidu a pohodě prohlížet vše, co zde bylo vystaveno. Oficiální název výstavy je:
Cesta Severem aneb Krajina a příroda Fennoskandie.
Výstava se koná od 27.3.2014 a pokračuje až do 1.3.2015.
Všechna vycpaná zvířata byla umístěna ve skleněných skříňkách. Na stěnách visely velké plakáty s texty a obrázky zvířat.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/409567

Naše druhá návštěva se konala až 28.6.2014. Prošli jsme se arboretem. Zašli jsme se znovu podívat i na zdejší výstavu. Jde se jenom do prvního patra a to zase není tolik schodů.
Velká zvířata ve skleněných skříňkách byla částečně vyměněna. Navíc jsme tentokrát měli víc času, tak jsme si prohlédli i přihrádku, ve které byl jeden motýl vedle druhého. Do jedné vitríny se vešlo hned několik různé velkých krabiček s různými druhy motýlů a vedle nich jsme si ještě prohlédli zkamenělou žábu a jiné vystavené kameny.

Do zdejšího arboreta jezdíme velmi rádi. Pokud nám to zdraví dovolí, tak se určitě pojedeme opět podívat - nejenom na vzácné stromy a dřeviny, ale v červnu určitě opět na zrod motýlů.

Ema
_______________________________________________________________

Výstava motýlů v Arboretu Nový Dvůr ve Stěbořicích

Do Arboreta v Novém Dvoře ve Stěbořicích jezdíme rádi. Cesta je sice trochu složitější, ale nám to nevadí. Zajedeme do Opavy - cesta vlakem je velmi pohodlná. Pokud si vybereme cestu rychlíkem, nestačíme se ani rozhlédnout a již nám hlásí zastávku Opava východ.
Hned před nádražím jsou zastávky autobusů. Přijdeme k té své a počkáme na příjezd autobusu. Když přijedeme dřív a zbývá nám do odjezdu autobusu dost času, tak se jdeme projít Opavou až k zastávce u pivovaru.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/409084 28.6.2014 OPAVA...1. od nádraží k Nákladní

Kde jsou ty časy, kdy tady byl proslavený opavský Zlatovar?

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/408738 28.6.2014 OPAVA - 2. PIVOVAR - BREDA

Vdálce je vidět žlutý autobus. Podle času to již musí být ten, na který jsme čekali.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/409120 28.6.2014 OPAVA...3. čekáme na autobus do arboreta

Přijeli jsme do Stěbořic, vesnice na OPAVSKU. Byli jsme tu nedávno, takže jsme věděli, kdy budeme vystupovat. Přišli jsme k arboretu. Na okně pokladny byl vyvěšen plakát zvoucí na výstavu motýlů. Koupili jsme si vstupenky a zaplatili za fotografování. Vstupenky byly dvojí - velmi levné na výstavu motýlů ( jenom pět korun pro seniory ) a druhá do arboreta.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/407008 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR ve Stěbořicích - 3.výstava motýlů 1.část

Na výstavu motýlů jsme se moc těšili. Je vzácnost mít možnost být v pavilonu, ve kterém se líhnou motýli. Pozorovat je a chodit mezi nimi.
Ale pěkně ze začátku:
na výstavě motýlů jsme tady byli již vloni. Již tenkrát jsem si řekla, že bych se ráda vrátila a podívala znovu.
Hledala jsem na internetu, abych se dozvěděla něco víc. V hlavě se mi honily myšlenky - kdo za vším stojí? Čí je zásluha, že se můžeme podívat na líhnutí motýlů v přímém přenosu?

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/407320 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR ve Stěbořicích...3. výstava motýlů - líhnutí 2.část líhnutí motýlů 2.

Dospělí již něco o motýlech ví. Ale malé děti? Ty čekají na to, co uvidí a co jim jejich rodiče či prarodiče řeknou. Zároveň s námi tady bylo hodně dětí. Většině z nich se odsud nechtělo odejít. Byli tady i dva chlapci - jejich rodiče již chtěli jít dál. Nakonec je starší chlapec přemluvil, aby chlapci mohli ještě zůstat. Chtěl si fotografovat. Na mladšího bratra dával pozor.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/407344 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR ve Stěbořicích...3.výstava motýlů - usedl na mou ruku

Právě chlapci a jedno děvčátko potichu ukazovali na můj rukáv. Pak nejstarší řekl, že si ho vyfotografuje. Udělala jsem to také. Dokonce se mi to povedlo jen s jednou rukou. Motýl si zřejmě myslel, že sedá na stěnu - stěny byly celé bílé a můj rukáv také.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/407423 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR...3. výstava motýlů 4.část

Starší chlapec mě pak upozornil na motýla, kterého jsem si nevšimla. Seděl uvnitř velkého květináče a skoro se podobal barvě hlíny. Na boční straně dlouhého stolu byli motýli také. Ukázala jsem je chlapcům. Byli potichu a děvčátku ukazovali s prstem na ústech, aby mlčela. Motýlek seděl na stejném místě - všechny děti ho viděly.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/407370 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR ve Stěbořicích...3.výstava motýlů

Dospělí i děti chodili místností a sledovali let motýlů. Usedali na kousky pomeranče anebo banánu. Na křídlech měli krásné barvy.Navíc, když křídla otevřeli, uvnitř byla modrá barva.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/409131 28.6.2014 ARBORETUM NOVÝ DVŮR ve Stěbořicích...3. výstava motýlů - 6.část

Mohli jsme pozorovat, jak dokáže příroda vytvořit krásná křídla. Navíc v tolika vzorech a různých barvách.
Pracovnice arboreta musela upozorňovat, aby lidé nesahali na křidélka motýlů - mohla by se poškodit a tak velmi omezit život motýlů.

Ema

______________________________

VÝLET

Je čtvrtek 5.srpna 2010. Odvečera jsme rozhodnuti, že pojedeme...
Autobusy od nás jezdí každou chvilku, jízdenka se dá koupit bez fronty a jdeme na nástupiště.
Od paní pokladní se ještě dozvídáme:
"Máte štěstí, že jste se na výlet nevydali včera - to byl velký problém. Dvě hodiny nemohly na Opavu jezdit vlaky, protože na drátech visel mladý muž"...
Přijíždí nový velmi pěkný vůz REGIONOVY - uvnitř vybarvení v odstínech šedé, modré a od lila do červena...odstíny barev jsou velmi pěkně sladěné.
A již slyšíme:
"Vítáme Vás jménem akciové společnosti České dráhy...a přejeme příjemnou cestu"...za chvilku se rychlík rozjíždí. V Opavě jsme za chvilinku. Zastavovali jsme jenom v Háji u Opavy.
Cestou pozoruji, kolem čeho jedeme - vnímám přírodu, domy, zahradní chatky a samozřejmě pobíhající zvěř, kterou zřejmě vlak vyrušil...Překvapuje mě, jaké je ticho ve vlaku - nesrovnatelné se staršími typy vlaků.
V Opavě vystupujeme a rozdělujeme se:
Milan se jde podívat na autobus, já se jdu podívat k vlaku. Těším se - tímto směrem pojedu vlakem poprvé. Vlak nás totiž doveze jenom na polovinu naší cesty, zbytek musíme dojít pěšky...
Máme zjištěno, v kolik nám pojede autobus nazpět - nepředpokládáme, že obě cesty ujdeme pěšky...
Nasedáme do místního vláčku o jednom vagónu. Jelikož nevíme, jestli jsme povinni si sami orazit naše zpáteční jízdenky, tak si jde Milan přečíst předpisy - já bych je bez brýlí nepřečetla...Z kabinky vychází pan strojvůdce a ptá se Milana, jestli něco potřebuje. Podle jeho slov, když již máme jízdenku zkontrolovanou na trati z Ostravy-Svinova do Opavy-východ, tak již orážet nemusíme, ale můžeme si to vyzkoušet.
Pan strojvůdce upozorňuje paní, která cestuje s pejskem, jestli má náhubek - pojede s námi pan revizor. A již přichází k vlaku:
Muž ve středním věku v červeném tričku s krátkým rukávem a jmenovkou pověšenou na krku...
Uctivě zdraví, požádá o platný jízdní doklad, poděkuje a odpovídá lidem na dotazy...
Jedu touto tratí poprvé. Rozhlížím se - názvy zastávek znám - ale vidím je poprvé:
projíždíme Kylešovicemi - částí Opavy, zastavujeme v Oticích, Slavkově, Štáblovicích - odsud jsem znala dost lidí...a již jsme v Dolních Životicích.
Cestou jsem pozorovala okolí:
na poli stálo obilí - ale ta barva! Hrůza - musí to být pro zemědělce pohroma...na okraji pole bylo vidět velkou kaluž plnou žabinců - pole je vlastně pod vodou. Několikadenní deště vykonaly své. Nedalo se obilí sklízet.
Domky ve vesnicích jsou pěkně opravené, zahrádky upravené - je vidět všude pěkně čisto...
Zdálky je vidět nápis :
přírodní mikroregion Hvozdnice - již kolem ní projíždíme...vlní se jako malý potůček podél trati a vlak ji "doprovází" na její pouti přírodou.
Zde vystupujeme nejenom my, ale všichni - lidé přestupují do autobusu
- žluté TQM jsou nádherné moderní autobusy a do Ostravy jezdí i upravené typy vozů pro lidi, kteří se pohybují na vozících -
na trati se opravuje - lidé jsou v autobuse i s panem revizorem
a my se podle mapy vydáváme na cestu.
Jdeme podél nádherně upravených zahrádek Obdivuji květiny, které jsou vyšší než já.
pozoruji různé druhy živých plotů - každý je jinak upraven...
Pejsci na nás poštěkávají. Sluníčko vykukuje zpoza mraků...
Přicházíme k zemědělské usedlosti, která je na prodej. Podél ní se dostáváme k cestě, kterou se vydáme na naši pouť touto krajinou.
Všude je spousta lučního kvítí, orosené, protkané pavučinami...usedají motýli - nejenom bělásci, ale několik druhů pestrobarevných...
Jdeme po asfaltové cestě alejí starých jabloní. Je vidět, že se o stromy mnoho let nikdo nestaral. Tak propletené staré větve obsypané malinkatými jablíčky a místy s polámanými menšími větvičkami - zřejmě neunesly tíhu plodů - jsem se již dlouho nesetkala...
Rozhlížíme se kolem sebe a podle mapy mi Milan ukazuje, kolem které vesnice jdeme.
Jde se nám dobře - slunce sice již svítí, ale jsme chráněni jabloněmi...pofukuje větřík...kolem jezdí auta - osobní i dodávky.
Jsme nedaleko / asi dva kilometry od Choltic, o kterých jsem již psala - dochovalý větrný mlýn/.
Kopřivy podél cest jsou vyšší než já...
A těch barev a různého kvítí:
lze si vybrat - líbí se ti více bílá, žlutá modrá - několik odstínů, nebo od růžové přes fialovou či lila ?
Hlemýždí ulity jsou vidět na stoncích v příkopech asi ve výšce metru nebo i více...
Motýli poletují kolem nás a sedají na kytičky...a ejhle po zemi rychle peláší housenka! Nádherně hnědá - uprostřed karamelová a pak vidím několik odstínů hnědé barvy až po barvu temného kakaa...ale ten spěch, tak to jsem ještě neviděla...
V obilí vidíme samozřejmě všem známé růžovofialkové bodláky, chrpy a nádherné vlčí máky...
Ve vzpomínkách jsem nazpět v dětství na poli ...vybavuje se toho příliš mnoho.
V dálce vidím směrovku do Olomouce - odsud pouze 46 kilometrů...
Jsme v Jezdkovicích - vidíme kostelíček nebo kapličku - jsme ještě daleko...směrovka ukazuje, jak se dostat k zámku - bydlí v něm nemocní lidé...
/nechci se nikoho dotknout - nedávno se o nich psalo v denním tisku a ukazovali jejich nádherné výrobky/.
Přicházíme k zemědělské farmě:
ohrazené, pečlivě přikryté dlouhé koridory po celé délce / asi sláma a seno/ - na dvoře již jsou černobílé krávy, které zřejmě poženou na pastvu - přece jenom je ještě brzy...všude je ještě dost mokro.
Zatím je zelená značka ještě na mnoha místech...
Jsme ve vesnici. Procházíme kolem obecního úřadu / budova vypadá jako nějaký bývalý zámek/ a jdeme do mírného kopečka podél domků...
Sleduji různé druhy plotů a zeleň kolem nich. Nejvíce se mi líbila zděná zídka u zámecké restaurace a kousek za ní byl velmi zvláštní plot:
zevnitř zahrádky byly vzrosté zeravy a zvenku skalničky se stříbrošedými listy...kombinace těchto dvou barev vypadala velmi zajímavě a krásně...stříbrošedá, zelená a nad nimi růže...
V zahradě vedle měli voliéru s papoušky a sovou - to bylo barev, až oči přecházely!
Ve vedlejším domě byli na střeše holubi - bílí s nepatrnou černou ozdobou...a velmi mnoho různých druhů psů a koček...
Jsme na konci vesnice, vydáváme se podle mapy na polní cestu. Obracíme se a rozhlížíme se kolem. Je vidět hodně daleko.
I tady je ještě obilí na poli - ale nestojí zde voda, není šedočerné...je v něm ale hodně bodálů a chrp s červenými máky.
Přicházíme níž a zdálky již vidíme zámek v Novém Dvoře - již je to blízko...
Nádherný lesík s mohutnými stromy je před námi a pole, na kterém jsou nepatrné zbytky jitrocele před námi.
Vlevo před námi něco poskakuje: co to je?
Již vidíme růžky a zahlédneme skotačit mladé srnce...před chvílí jsme viděli zajíce, na vodě mladé kačenky...
Procházíme dál po polní cestě k prvním domkům ve Stěbořicích.
Některé jsou honosné, v některých zřejmě bydlí hodně staří lidé, kteří již nemají dostatek sil na pravidelnou údržbu přilehlých zahrádek. Všude je ticho - je slyšet zpěv ptáčků a všude je pečlivě uklizeno.
Jdeme podél knihovny, napravo je penzion s tenisovými kurty a bazénem, jak hlásá nápis zřetelný již zdálky...ve dvoře je cizí drahé auto s cizí SPZ...
Přicházíme k autobusové zastávce - podíváme se na čas odjezdu. Již nepočítáme s tím, že bychom i nazpět šli pěšky - osteofyty dávají člověku při chůzi "zabrat"...
Již je náš cíl před námi - chybí jenom pár metrů...
Kupujeme si vstupenky / jenom za 40,- korun - čili pro jednoho 20,- korun/.
Zeptáme se paní pokladní, zda je tady někdo, na koho bychom se mohli obrátit a poradit se s ním o dubech...
Již jsme v areálu arboreta...........

Arboretum NOVÝ DVŮR u Opavy - 1. část

A čím právě začít mám,
co právě nyní napsat chci Vám?
Toť otázka, ale ne tak složitá -
popsat jen trochu chci, co na výletě jsem uviděla...
Nebyla jsem zde poprvé -
jenom část cesty z druhé strany pro mě nová byla,
právě proto jsem ji uvítala,
právě proto jsem ráda na ni přistoupila,
právě proto jsem se na cestu vydala...
Co předcházelo cestě naší tímto směrem?
Již hodně, hodně dávno jsme v Mariánských Lázních byli ...
a jako vždy se tamní vycházky přírodou starých lázní zúčastnili...
Není nad to, když máte čest, že jdete krajinou s člověkem velmi znalým,
přírodě zcela oddaným a mnoha tajům zasvěceným...
paní doktorka tak silný dojem v nás zanechala, že na její procházku přírodou nám v paměti vzpomínka velmi dlouho zůstala...
A kromě vzpomínky i plod stromu vzácného přivezli jsme,
na zahrádce on ujal se ...
vysoký, nádherný sloupovitý dub letní
( Quercus robur fascigiata)...
on vyšší byl již než my...
Proč o něm píši? divíte se asi.
Přece ho musíme naroubovat a zkoušet, zda i další jiný může na něm vyrůst...
Jeden telefonní hovor do Olomouce postačil,
pak dendrolog nám poradil:
v arboretu Nový Dvůr odborníci jsou,
problematice dubů se "věnujou"...
Rozhodnuto bylo hned,
pojede se do arboreta na výlet...

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/771908

Žádné dlouhé rozhodování,
žádné dlouhé chystání,
pouze připravit se na možné pršení...
Moc dobře my věděli jsme, kam jdeme a co čeká nás,
kolik zde uvidíme a najdeme krás...
Příroda lidem odvděčí se,
ukáže se jim v největší kráse,
když o ni se jen trochu postarají
a zákonů přírody dbají...

Již u pokladny my ptáme se:
Prosím, na koho obrátit se máme,
když takový dotaz máme
a odpověď ohledně dubů neznáme
a již hodně dlouho ji hledáme
a stále ji jako laici nenalézáme.

Jména lidí jsme dostali,
abychom dlouho hledat nemuseli,
i místa, kde najdeme je, jsme se dozvěděli...
Pan ředitel se nám hned pečlivě věnoval,
k dubům nás zavedl a všechno vysvětloval,
dokonce i větve na rouby nám věnoval
a k tomu ještě poznamenal:
zahrádkáři bývají šikovní...

D ě k u j e m e Vám, pane řediteli...
Poděkování lidem všem...

Chtěla bych poděkovat lidem všem,
kteří se starají o svěřenou jim "ZEM"...
Je vidět, že s láskou pracují,
tak namáhavou práci mají,
nám - návštěvníkům velkou radost dělají...

Již zdálky vítá všechny zámeček,
je třeba jenom kousek dojít na vršek,
je třeba zdolat jenom malý kopeček
a rozhlédnout se kolem... možná i proto byl tady kdysi postaven zámeček...

Nádherně tady je,
příroda vzduch pročišťuje
a mysl naši podaruje,
stačí, když člověk jenom pozoruje...

I starý člověk si hodně zapamatuje...
v mysli se vrací k zážitkům svým,
vrací se k pocitům tak krásným,
stává se najednou tak bohatým...

D ě k u j i Vám za Vaši práci,
Vám všem, kteří jste pracovníci,
Vám všem, kteří tam v potu tváře pracujete,
Vám všem, kteří náš život obohacujete...

Ema

Arboretum NOVÝ DVŮR u Opavy - 2.část

Konečně jsme u vstupu se vstupenkami v ruce jdeme do arboreta.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/772042

Chceme znovu uvidět bohatou expozici dendrologickou ( dendron z řečtiny= strom )
s částí historického parku založeného již v roce 1906 Quido Riedlem.
Je zde 7000 druhů taxonů dřevin a bylin na ploše 23 ha.

Slovo taxon je z řečtiny a biologicky znamená:
systematická jednotka , např.: rod, druh
/ Slovník spisovného jazyka českého , ACADEMIA, Praha 1989, VI. díl, str. 124/

Procházíme velmi pomalu a rozhlížíme se kolem sebe. Na obou stranách jsou velmi zajímavé stromy, keře, rostliny...Pokud se zadívám na louku - vidím mnoho druhů rostlin...
Pan ředitel nám řekl, že louky sečou postupně...takže máme výhodu, že vidíme květy rozkvetlé na louce.
Procházíme kolem jehličnatých stromů, které nás zdálky vítají svou vůní - o běžných stromech se zmiňovat nebudu...za zmínku stojí jehličnatý strom Kryptomérie japonská...líbí se mi také metasekvoje čínská a jiné stromy.
Přesné názvy neznám - neměla jsem u sebe bloček a jen tak na papírek se příliš psát nedá...příště již bez bločku nepojedu.
Vybrali jsme si velký okruh, protože čas nás nehoní.
Nevím, jestli víte, že zde mají 800 - 1000 druhů pěnišníků. Nejstarší z nich má sto let.
Budu-li schopná, tak se sem určitě na jaře podíváme znovu...
Procházíme kolem malého rybníčku s listy leknínů - květy nejsou...
Asi bych ve zdejším arboretu přehlédla nádherně kvetoucí kaštanovník!
Bylo to zákoutí mnoha rostlin poblíž sebe - vůní neupozornil. Jeho vůni přerazila vůně mnoha jehličnanů...
Líbí se mi i tis červený, také katalpa a jiné stromy.
Při procházení se stále díváme všude kolem sebe. Uvidíme zde mnoho skalniček, jahodí, borůvčí - kousek dál již mají pěkně zkrácené růže v nové mulčovací kůře ( doufám, že jsem se v názvu nespletla - až tak dobrá zase nejsem).
Přicházíme k vyvýšenému místu s pískem a nestačíme obdivovat, jaké druhy rostlinek na písku rostou. Zdálky nás vítal velký trs okrasné trávy rostoucí na písku...u rostlinek jsou štítky.
Samozřejmě jsme odbočili i k ZOO koutku a podívali se na zvířata, která zde chovají a přečetli si návody, co se může zvířatům dávat - granule tam byly k dostání...Pomalu jdeme dál. Přicházíme k místu, kam určitě odvážejí veškerý odpad - na tomto kompostu nás z dálky vítaly veliké žluté květy dyní. Tak obrovské se hned tak neuvidí.
Za dyněmi jsem uviděla strom se zlomenými větvemi - zřejmě vichřice, hromy a blesky vykonaly své...
U skalky jsem zůstala stát déle a pozorovala několik druhů skalniček. Světlemodré zvonky této velikosti jsem ještě v přírodě neviděla. Mezi větvemi jehličnanů na ně prosvítaly paprsky slunce - byl to nádherný pohled...
Paní, která šla za námi, se také zastavila a začala fotografovat.
Když jsme scházeli dolů po louce, uviděli jsme rozkopané houby...někdo šel do arboreta a nelenil kopat do hub - i takoví lidé žijí mezi námi.
Na mnoha místech jsou lavečky, na kterých by se dalo v klidu a ve stínu odpočinout...
V dřevěném domku bylo zřízeno odpočivadlo s lavicemi a stoly. Na stěnách byly pověšené texty o stromech.
Ptáčci cvrlikali, motýli poletovali, vítr pofukoval a pomáhal rozevírat větve stromů tak, aby paprsky dopadly i na spodní část pod stromy...i tady jsou rostlinky, které také chtějí trochu sluníčka pro sebe a svůj růst.
Prosklená budova signalizuje, že jsme již u expozice subtropických a tropických rostlin.
Před budovou jsou vysázeny kaktusy, yucca, aloe...se zatajeným dechem vcházíme dovnitř...
Jsem úplně u vytržení. Některé rostliny mi připomínají botanickou zahradu v Balčiku v Bulharsku - píši o oddělení kaktusů - mi se samozřejmě nejvíce líbí žluté květy a je mi úplně jedno, že již odkvétají. Vím přece, že květy dlouho nevydrží. Názvy kaktusů neznám a nemám si je kam napsat - chybí mi papír.
Různobarevná zeleň okrasných sametově vyhlížejících listů s červeným žilkováním se mi vždycky hodně líbila - a těch druhů tady - až oči přecházejí a já nevím, kam se dříve podívat: na světlezelenou, trošku tmavší či temnězelenou...jsem u vytržení, to jsou moje barvy...A hle, netýkavky - i ty jsou tady!
Skvělý nápad s pěstováním tillandsií ve starém kmeni pěkně odshora až dolů a hned vedle je nádherná žlutá orchidej s drobnými malými kvítečky. Tak malinké květy u orchideje jsem viděla poprvé...
Na druhé straně tohoto pavilonu jsou mnohem hezčí květy:
temně rudý střapatý květ /podobný pírku/ jako sametový...není poblíž bohužel nikdo, koho bych se mohla zeptat na název - je období dovolených...
africké fialky jsou obrovské a o kousek dál je rostlina s drobnými červenými květy a ostny, kterou jsem sem na šedesátku již dávala. Koupila jsem si ji jako malinkou rostlinku, ale nebyla popsána, takže nevím, jak se jmenuje. Dosahuje ale dost vysoko! Ve skleníku jí svědčí.
V průhledu za mřížemi jsou vidět další květiny.
Procházíme do dalšího skleníkového oddělení. Údivem se zastavuji:
vidím poprvé žlutou klivii a má v jednom květináči tři stonky plné květů...
Procházíme ven přes obchůdek a jdeme dál - u správmí budovy vidíme velkého lesního mravence. Pak se z mapy dozvídáme, že kousek odsud je mravenčí rezervace v lese u Jezdkovic.
Nejdůležitější a nejvzácnější exponát je Wollemia nobilis.
Rostlinu dovezl z Austrálie opavský rodák pan Rubeš a věnoval ji arboretu.

Nádherně strávený čas v příjemném přírodním prostředí ...

Ema
Tropičtí motýli v arboretu Nový Dvůr

I letos to vypadalo tak, že se opět jenom podíváme na jeden jediný obrázek v různých zdejších denících. Nakonec se ale poštěstilo a dalo se vyrazit za krásou živých tropických motýlů.
Zajímalo mě, jak bude výstava vypadat. Věděla jsem, že se koná delší dobu, tak jsem uvažovala o tom, jak to asi budou dělat, abychom motýli uviděli i na konci měsíce.
Jedna paní se právě na tuto otázku zeptala - bylo jí odpovězeno:
Měli jsme to nachystáno tak, že se tady motýli líhli třikrát v měsíci červnu.
Zároveň s námi tady byli děti s rodiči i starší dospělí. Na jedné malé slečně bylo poznat, že tady není poprvé.

https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/772541

Motýlci poletovali z místa na místo. Vybírali si, kam si usednou - někteří si našli své místo na listech, jiní usedali na květiny různých barev. Jiní si usedli na rozkrojené kousky melounu, pomeranče a jiného ovoce. A tam pak rozevřeli svá křídla...
Těch barev, které jsme tady uviděli, bylo mnoho.
Na pultíku ležela velká "kniha" - barevné listy o jednotlivých motýlech. Viděli jsme na stolku položené i pokyny, které se týkaly péče o motýlky, ale i o sebe - např. dodržovat pitný režim...byli jsme přece v prostředí vhodném pro tropické motýlky.

Mohli jsme tady uvidět tropické otakárkovité a babočkovité. Měli tam napsáno, že tu měli i martináče - v současné době, když jsme tady byli my, martináče tady ale neměli