ČESKÉ UMĚNÍ 19.STOLETÍ v Lottyhausu na zámku ve FRYŠTÁTU

Od pátku jsem se rozmýšlela, kam bychom mohli v sobotu zajet. Nejprve jsem si zjišťovala v daných lokalitách počasí - předpověď na obě dvě místa, mezi kterými jsem se rozhodovala, byla slibná:
tak akorát na cestování a procházky městy pěkně po svých...
Člověk přece potřebuje nejenom "duševní potravu", ale také udělat něco pro své tělo. Je překvapující, že i ve starším věku se dá ještě stále zvládnout poměrně hodně...
Vypsala jsem si přepokládané spojení nazpět a mohli jsme se vydat na nádraží. U pokladny nebyl nikdo, takže jsme si stačili ještě koupit i noviny. Uslyšeli jsme hlásit, že opožděný rychlík do Bohumína stojí ještě na nástupišti, tak jsme vyšli nahoru a nastoupili. Po pěti minutách jsme se divili, proč ještě nejedeme. Tímto rychlíkem jsme museli přestupovat. Mladík sedící v kupé řekl, že se zpožděním jezdí rychlík vždycky. Ještě dodal: osobní vlak čeká...
Najednou jsem uslyšela hlášení, že přijede rychlík od Prahy - tím jsme původně chtěli jet. Vystoupili jsme z vlaku, který měl již zpoždění 13 minut. Náš rychlík od Prahy přijel včas. Nastoupili jsme a posadili se. Volného místa bylo dost. Rychlík jel do Žiliny.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258350 KARVINÁ - FRYŠTÁT jdeme od nádraží

Během několika málo minut jsme byli na nádraží v Karviné. Raději jsem se podívala, jak daleko asi půjdeme - bylo tam napsáno 1250 metrů, což je krátká vzdálenost. Pro jistotu jsem si napsala názvy ulic - nepotřebovala jsem je. Měla jsem skvělého průvodce. Umí se dobře orientovat v terénu...

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258354 KARVINÁ - FRYŠTÁT jdeme podél potoka

Procházeli jsme Polní ulicí. Dostali jsme se až na Ostravskou ulici, když jsme přešli po přechodu přes ni. Přišli jsme k mostu, pod kterým tekl potok. Na některých místech byl led a na něm troška sněhu. Na jiných byla rozmrzlá voda. Okolní příroda se do vody dívala jako do zrcadla...
U potoka jsme viděli jehnědy - 1. února 2014...

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258367 KARVINÁ - FRYŠTÁT okolí kostela POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE

Od potoka jsme prošli ulicí Na Bělidle a dostali jsme se přímo pod kostel. Stačilo jen vyjít nahoru 24 schodů - ne najednou, byla tam skupina několika schodů, široká mezera a pak další schody. Na pravé straně jsme viděli věž kostela.
Když jsme vyšli nahoru, tak u domu vlevo mě zaujal znak ( viz fotografie ). Za rohem jsme se ocitli před knihkupectvím náboženské literatury. V sobotu měli zavřeno - na prodejní době bylo napsáno, že prodávají ve všední dny a v neděli.
Na pravé straně bylo prostranství před Římsko katolickým děkanstvím a farou. Zaujala mě budova a různé zdobné prvky na ní. Naproti byl kostel. Zkusila jsem sáhnout na kliku - co kdyby bylo otevřeno?
Vstupní dveře do kostela měly nádherné kované zdobené mříže na dveřích - velmi zdobená byla i klika, ale neuvědomila jsem si, že bych ji měla fotografovat zřejmě při otevřených dveřích. Obdivuji práci uměleckých kovářů. Vlevo hned za vstupními dveřmi byly další dveře - vedly za nimi schody na věž.
Překvapila mě částka peněz, která byla zveřejněna na nástěnce, byla vybrána v neděli.
Vešli jsme dovnitř do kostela. Nebyli jsme tam sami - zaujala mě krásná vitrážová okna. V levé části byl vystaven i betlém, ale byl až v oddělené části kostela, která byla nepřístupná.
Když jsme vyšli ven, všimla jsem si vitrážového okna ve tvaru kříže nad vstupními dveřmi. Nejprve jsem uvažovala p r o č právě kříž?
Ale na nástěnce vedle vstupních dveří byl název kostela: POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE...

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258428 KARVINÁ - FRYŠTÁT Masarykovo náměstí a okolí

Prošli jsme úzkou uličkou a na pravé straně byl vchod do zámeckého parku - byli jsme v něm již při minulé návštěvě těchto míst. Vlevo byla nádherná budova a v ní sídlí Česká pošta, vpravo jsme ocitli již před hlavní budovou zámku. Tentokrát jsme ale nechtěli jít do zámku, tam jsme již byli. Měli jsme zájem o návštěvu Lottyhausu - zajímala nás expozice České umění 19.století.
Když jsme otevřeli dveře a vešli do chodby, ihned se objevila žena, která nás přivítala a sdělila, kam si můžeme odložit oblečení i věci. Upozornila nás, kde jsou návlekové papuče. Na mě již nezbyly, tak jsem za ní zašla. Podala mi menší, což jsem přivítala s povděkem. Ve velkých pánských by se mi nechodilo zrovna nejlépe...
Vešli jsme do výstavní síně - bylo tady sice dost lidí, ale obrazy i sochy byly vystaveny tak, že jsme si vzájemně nezavazeli a mohli si prohlédnout všechno v klidu.
Mít možnost si prohlédnout krajinomalby Antonína Mánese, Františka Xavera Procházky, Julia Mařáka, Antonína Chittussiho, aneho se podívat na Antonína Hudečka či Antonína Slavíčka - byl nádherný, nezapomenutelný zážitek.
Kromě výše uvedených krajinářů jsme měli možnost vidět portrét Josefa Mánese a Karla Purkyně. Viděli jsme i Josefa Navrátila.
Byla tady zastoupena i generace Národního divadla - Mikoláš Aleš, Václav Brožík, Julius Mařák a František Ženíšek.
Kromě malířů jsme si mohli prohlédnout i sochy Václava Myslbeka, Bohumila Kafky, Josefa Mařatky a jiných.
Plni dojmů jsme odcházeli z Lottyhausu přes Masarykovo náměstí. Rozhlíželi jsme se kolem sebe - udělali si několik obrázků a pomalu odcházeli dolů z náměstí. Procházeli jsme kolem muzea. Naproti muzea byla budova - na ní mě zaujal velmi pěkný zdobný prvek. Míjeli jsme poutač týkající se zámku ve Fryštátě.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258459 KARVINÁ - FRYŠTÁT vracíme se na nádraží

Přišli jsme na Ostravskou ulici, ale z jiné strany. Většinou nechodíme stejným směrem. Na křižovatce jsme míjeli obrovské kamiony. Za námi zůstalo staré město i na druhé straně výškové nové domy.
Přišli jsme k mostu a pod ním protékal potok. Odsud jsem si již byla jistá, že rychlík stihneme.
Zdálky bylo vidět novou budovu Hasičského záchranného sboru - před ním stála socha. Vešli jsme do Polní ulice - již zdálky jsme viděli sochy před domem řezbáře.
Rozhlížela jsem se kolem sebe a fotografovala si okolí. Prošli jsme mezi velkými obchodními komplexy a ocitli jsme se před nádražím. Stačilo přejít jeden přechod a byli jsme na autobusovém nádraží, které je v Karviné hlavní nádraží hned před nádražím Českých drah.
Vešli jsme do vestibulu - naproti vchodu byl informační panel. Náš vlak pojede z druhého nástupiště. Šli jsme po schodech do podchodu.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258510 KARVINÁ - FRYŠTÁT jedeme rychlíkem do Ostravy

Rychlík do Prahy přijel - nastoupili jsme, usadili se a dívali se z oken. Tímto směrem jsem jela vlakem teprve podruhé. Dřív bylo pro mě výhodnější jet autobusem, protože jsem jela do jiné části Karviné.
Rychlík byl velmi čistý. Opět jsme seděli v nových vagonech.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258542 KARVINÁ - FRYŠTÁT blížíme se k elektrárně v Dětmarovicích

Z okna rychlíku jsem viděla komíny zdejší elektrárny. Blížili jsme se k elektrárně Dětmarovice.

http://emanovotna.zonerama.com/Album/258572 KARVINÁ - FRYŠTÁT brzy bude BOHUMÍN, pak OSTRAVA

Na nádraží v Bohumíně jsem již při cestě do Karviné pozorovala schody a nádherné zábradlí - asi litinové...
Nevím, proč tady rychlík v obou směrech delší dobu čekal. Ale byli jsme v teple, nefoukalo na nás, tak jsme se bavili pozorováním okolí anebo čtením.
Z Bohumína to je již jen kousek do Ostravy na hlavní nádraží. Pro nás je ale vhodnější zajet až do Svinova...
Závěrem bych chtěla ještě podotknout:
- všude kolem bylo velmi čisto
- lidé se k sobě chovali uctivě
Velmi mě překvapily lísky a na nich j e h n ě d y.
Zámeckou zahradu jsme tentokrát nenavštívili - začal foukat vítr. Teprve v tu chvíli jsem si vzpomněla na předpověď počasí. Raději jsme šli na nádraží a jeli domů...
Kdybych nečetla Deník a nevšimla si v něm jednoho textu, tak bych si ani neuvědomila, že i v našem kraji si můžeme prohlédnout umělecké skvosty ze sbírek Národní galerie, která slaví již 218. výročí jejího založení...

Ema