Vzpomínám

Je sobota ráno - rozhoduji se, kam mám zajít. Tentokrát mám na výběr hned z několika akcí:
nejvíce mě zaujala možnost podívat se do elektrárny v Třebovicích. Má již osmdesát let...Rozhlas má sice devadesát let, ale protože měl mít otevřeno velmi krátce (od 9 do 14 hodin ) ve srovnání s Českou televizí , studio Ostrava ( od 9 do 16 hodin ), tak jsem si říkala:
"Nejsem ochotna se mačkat mezi lidmi jen kvůli tomu, abych se dostala dovnitř do útrob Českého rozhlasu, studio Ostrava."
Ze Svinovských mostů jsem se vydala pěšky. Do elektrárny jsem šla poprvé - říkala jsem si:
"Jdu správným směrem, tak tam přece musím dojít."
Přede mnou nikdo nešel. Vydala jsem se podél Hornbachu po úzké cestičce směrem k zahrádkám. Cestou mě provázel zpěv ptáků. Na pravé straně jsem viděla železniční trať, po které projížděly vlaky. Za chvíli jsem došla až na most vedoucí přes železniční trať. Šla jsem správně. Vdáli přede mnou jsem uviděla komíny elektrárny. Navíc z levé strany po cestě přicházeli další lidé i s dětmi. Jezdila i osobní auta - někteří se také jeli podívat na Den otevřených dveří.
Pomalu jsem se blížila ke schodům - ještě po nich sejít dolů a pak již jen několik málo metrů a ocitla jsem se na konci řady čekajících. Stálo nás tam za branou v dané chvíli asi čtyřicet. Netušila jsem ovšem, jak to vypadalo dál, když se prošlo vrátnicí a pak již přímo dovnitř do objektu elektrárny. Před vrátnicí jsem čekala asi třicet minut. A pak se to stalo - mohli jsme se posunout dál dovnitř, do prostoru vrátnice. První část naší skupiny se šla podepisovat a my jsme ještě chvíli čekali. Na hodinách se objevilo 9:55, když přišla řada i na nás. Postoupila jsem blíž k ženám sedícím za stolem před velkými podpisovými archy. Řekla jsem si:
"Prima systém, jak zjistit přesný počet příchozích na Den otevřených dveří."
Přistoupila jsem ke stolu a podepsala jsem se pod pořadovým číslem 159. Paní se mně zeptala, jak jsem se o Dnu otevřených dveří dozvěděla. Odpověděla jsem jí, že jsem si to přečetla v denním tisku. A pak jsme prošli vrátnicí ven a tam jsem se rozhlížela kolem sebe. Stála jsem blízko plánku celé elektrárny v Třebovicích. Přišel mladý muž a sdělil nám, jak to bude dnes vypadat. V elektrárně mají 230 ochranných přileb, tak si nás "zvědavce" počítají a každých osm minut přijdou a donesou helmy od 33 lidí. My si helmy převezmeme a jdeme za člověkem, který nás bude elektrárnou provázet. Ochranné přilby jsme "nafasovali" všichni, to jest děti i dospělí. Prohlídka provozu trvá asi hodinu, tak nás informoval zaměstnanec elektrárny.
Nevím, jestli každá skupina měla dva průvodce, anebo jenom ta naše. Považovala jsem to za velkou výhodu - jeden byl vpředu a vyprávěl nám, druhý dohlížel na to, abychom byli všichni pohromadě. Ve vyprávění se oba dva střídali. Jelikož nejsem technicky založená, tak nebudu zabíhat do podrobností.

https://plus.google.com/photos/114681868846989913130/albums/5933937966730699105#photos/114681868846989913130/albums/5933937966730699105

Naše prohlídka začínala venku. Procházeli jsme kolem vagonů na vlečce a ocitli jsme se u obrovských chladících věží, které jsou vidět z velké dálky. Je na nich nápis Dalkia a jsou tři blízko sebe. Když jsme k nim přišli blíž, doslova jsem zatajila dech:
velmi vysoké - muž nám řekl šedesát metrů, šířka dole čtyřicet a nejužší asi 24 ...snad jsem si to dobře zapamatovala. Z těchto tří chladících věží vychází bílá pára. Bývá vidět hodně daleko.
Popošli jsme dál a před námi byly tři velmi vysoké červené komíny - sto metrů. Ztuhla jsem a utrousila:
"Tam nahoře je člověk."
"Ano," odpověděl zaměstnanec elektrárny, "nyní je v provozu jen první a třetí komín. Druhý se opravuje. Opravu provádí horolezecká firma."
Byli jsme upozorněni na to, že si máme prohlédnout panely s důležitými údaji u jednotlivých zařízení sloužících k výrobě tepla a elektřiny. Zastavili jsme se u sila pro suchý odběr popílku - přečetli jsme si údaje a zjistili jsme, že Dalkia investuje a bude i nadále investovat peníze do ekologických programů. Procházeli jsme prostranstvím a dozvídali se, kolem čeho právě jdeme. Přišli jsme až ke strojovně - tolik obrovských strojů jsem ještě nikdy předtím neviděla. Uvnitř v prostorách strojovny a kotelny jsem bohužel našim průvodcům nerozuměla - příliš mnoho hluku. Viděla jsem jen obrovská zařízení a velikánské součásti těchto zařízení nutných k výrobě tepla a elektřiny. Navštívili jsme i kotelnu. Viděli jsme i turbínu ukrytou za zavřenými dveřmi. Nakoukli jsme jen vevnitř - uviděli jsme stříbrnou izolaci jako obal turbíny.
Pak jsme navštívili i dva různé velíny - byli jsme seznámeni s činností na těchto pracovištích. U elektrovelínu jsme se podívali i z okna na rozvodnu a dozvěděli jsme se přesné číselné údaje.
Kromě jiného jsme se dozvěděli, že nad chladícími věžemi stoupá pára - ne kouř...Také jsme se dozvěděli, že elektrárna zásobuje teplem asi sto tisíc domácností v Ostravě. Je dodáváno jako teplá voda anebo pára.
Naše prohlídka provozu skončila u velké skříňky s maketou provozu elektrárny Třebovice včetně rybníku za sklem. Tady jsme se rozloučili, odevzdali přilby a šli se podívat na výstavu každý sám. K prohlídce výstavy jednotlivých provozů není zapotřebí průvodce. Na obrovských panelech si můžete prohlédnout například povodně z roku 1997, fotografie z roku 2011 a hodně jiných sdělení na jednotlivých panelech. Měli tam také hodně staré, zažloutlé noviny z počátku elektrárny. Byly tam různé přístroje a vzorky.
Velmi pečlivě připravená výstavy - děkuji za to.

Ema
_______________________________________________________
 

Den otevřených dveří v Úpravně vody v O.- Nové Vsi

Den otevřených dveří připravila na sobotu 25.5.2013 Úpravna vody v Ostravě - Nové Vsi společnost Ostravské vodárny a kanalizace ( OVAK ). V našem Deníku bylo napsáno, že je nutná rezervace. Tak jsem si našla na stránkách OVAKu registrační formulář a snažila se přihlásit. Musím se přiznat, že se mi moc nedařilo - nahoře jsem měla napsáno, že musím znovu opsat kód. Zřejmě jsem špatně přečetla nějaké písmenko anebo číslici. Tak jsem zkusila znovu. A jelikož jsem nedostala potvrzení, tak jsem napsala dotaz na uvedené jméno. Pak mi nezbylo nic jiného, než si s paní Z.Š. dopisovat, protože jsem nejprve dostala jedno potvrzení s číselným kódem a za několik minut přišlo i další potvrzení s jiným číselným kódem. Jedna registrace byla smazána a my jsme se dozvěděli, že náš kód je 5747. Omluvila jsem se paní Z.Š. a poděkovala jsem jí za ochotu a trpělivost...
Moc jsme se těšili - nemohla jsem ani v sobotu dospat. Kolem krásných budov jezdím často, ale dostat se dovnitř? Takovou příležitost jsem měla teprve dnes...
Vyjeli o něco dřív, protože se opravovaly tramvajové koleje. Přišli jsme k vrátnici a v ústrety nám přicházel pan vrátný, který nás pozval hned dál. Podepsali jsme se do seznamu a šli ven.

https://emanovotna.zonerama.com/Album/104320

Byla tam výstavka:
- ruční šoupátko DN 250 s převodem
z prameništi na vodním zdroji Stará Bělá - Palesek od roku 1900 až do roku 2009 bylo plně funkční
- zainkrustované potrubí
- odstředivé horizontální čerpadlo
čerpadlo bylo na Úpravně vody O. - Nová Ves od roku 1972 po dobu asi 30 let
Kolem těchto vystavených kusů jsme se prošli i s pracovníkem, který nám hned vyprávěl - později i ostatním příchozím.
Úderem deváté hodiny exkurze začala - byli jsme přivítáni jako p r v n í návštěvníci v současné Úpravně vod v O. - Nové Vsi. Dozvěděli jsme se jména našich čtyř průvodců - pana Frydrycha, Rajnoška, Kočí, Charváta...doufám, že jsem jména dobře rozuměla.
V místnosti s několika panely jsme se dozvěděli různé základní údaje, např. že v Úpravně v O. - Nové Vsi proteče 200l vody za secundu. Viděli jsme na panelu všechny vodní zdroje patřící do této oblasti. Na malém stolku stály skleničky s různým obsahem - dostali jsme je do rukou, abychom se podívali, jak vypadá voda předtím, než se dostane až k nám do našich vodovodních kohoutků. Dostalo se nám i odpovědi na naše otázky. A pak se již šlo na exkurzi do provozu. Se zatajeným dechem jsme procházeli kolem obrovských zařízení. Rozhlížela jsem se kolem sebe a četla si popisky na různých potrubích, či jiných částech zařízení zde umístěných. Překvapilo mě akvarium s rybami a čekala jsem, jestli mé tušení, p r o č je akvarium právě zde, je správné. Samozřejmě, ryby jsou první kontrola toho, že voda je zcela n e z á v a d n á. V duchu jsem hádala, kde asi uvidíme, jak akvarium sledují? Netrvalo dlouho a přišli jsme až k velínu. Maličká místnost a v ní obrazovky - právě na nich jsme uviděli kromě jiného i ryby. Náročnou práci má člověk hlídající procesy probíhající ve zdejší Úpravně vody na monitorech...
Odsud jsme měli možnost vyjít po točitých starém - raději bych měla napsat starožitném - točitém schodišti s pěkným zábradlím do horního patra a podívat se na zařízení shora.
Nedovedla jsem si před touto návětšbou vůbec představit, jak to ve VODÁRNĚ v Ostravě - Nové Vsi uvnitř vypadá. Bujná fantazie si vytvářela své představy vždy, když jsem projížděla dopravním prostředkem Městské hromadné dopravy okolo. Zvenku vypadají objekty velmi pěkně - většina z nich je opravena. A uvnitř? Všechno má své místo, všichni zaměstnanci vědí, co mají dělat.
Jsou zde ještě i další budovy - ta, kde se upravuje voda chlorem byla pro nás nepřístupná. Jsem tomu ráda - nemohla bych jít dovnitř. Měla bych problémy s dýcháním.
Líbila se mi další budova tak trochu zastrčená vzadu, ale jen při pohledu z projíždějící tramvaje. Plánů tady mají dost - např. v jedné z budov bude umístěna doprava OVaKu.
Úpravna vody je umístěna na křižovatce uprostřed vysokých stromů.

Dozvěděla jsem také o tom, že otevření vodního zdroje Stará Bělá - Palesek sahá až do konce 19.století. Vodní zdroj byl slavnostně otevřen 4.10.1900 císařem Františkem Josefem I.
Poslední rekonstrukce byla ukončena v roce 2009 - násoskový systém byl nahrazen čerpáním vody z jednotlivých studní pomocí čerpadel.
Zajímavé a mi dosud neznámé informace jsme se dozvěděli. Děkuji za tuto možnost...

Chtěla bych poděkovat v š e m, kteří se nám věnovali a v š e dost podrobně vysvětlovali. Ani jsem netušila, že jsme na exkurzi prožili pěkné necelé dvě hodiny...venku sice pršelo, ale nám to nevadilo - dostalo se nám poučení o tom, co všechno se dělá s vodou dřív, než přijde až k nám, uživatelům.

Ema
___________________________________________