TURKOV
Před polednem jsme se vydali do přírodní památky TURKOV. Není vůbec daleko od civilizace - stále okolo projíždějí automobily, je slyšet hluk. Dokonce bylo slyšet i vysílání z rozhlasového přijímače. Když jsme vešli na cestu mezi starými stromy a keři, jako první jsme uviděli pařez. Na něm byl hlemýžď.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/282270
Dalo by se skoro říci:
nesměle na nás vykukoval zpod nádherného zeleného mechu - možná se našel někdo, kdo ho tam schoval. Na cestě by si ho lidé stěží všimli. Mohli by ho zašlápnout.
Šli jsme dál a rozhlíželi jsme se kolem sebe...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/282274
Uviděli jsme choroše - nebyl ale jenom na kmenech vzrostlých stromů. O kousek dál jsme si všimli, že je i na ležících kmenech stromů.
Cestou TURKOVEM jsme potkávali lidi - manželské páry, prarodiče s vnoučátky, pejskaře. Někteří ještě nezapomněli na dobré vychování. Pozdravili jsme se, když jsme se míjeli.
Jen v jednom případě mi bylo hodně úzko - stál proti mně obrovský černý pes. Vysvětlila jsem pánovi, co se mi kdysi dávno v mých sedmnácti letech stalo. Pán mi doslova vyrazil dech tím, že se mi omlouval - nebylo proč. Tento pán dodržoval pravidla - měl psa na vodítku.
Ale jinou mladou ženu hned se dvěma pejsky vůbec nezajímalo, že je na panelech výslovně napsáno, proč nesmí pejsci pobíhat po přírodní rezervaci volně, bez vodítka...
Přírodní rezervace TURKOV je domovem mnoha druhů živočichů i rostlin.
Šli jsme dál - na různých místech jsme míjeli právě rozkvétající kočičky...i tady by někdo zasloužil "pár facek". Utrhl větvičku, pak otrhal kočičky a zahodil všechno na zem...I tak se někdo z nás, lidí, chová ve volné přírodě....
https://emanovotna.zonerama.com/Album/282276
Naše nedělní procházka Turkovem pokračovala. Cestou jsem se neustále zastavovala - podle toho, co jsem právě někde uviděla.
Na jednom místě n ě c o dost hlasitě šustilo. Říkala jsem si, co to asi je.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283069
Popošla jsem potichu blíž a uviděla jsem kosa. Zůstala jsem u něho stát déle - zkoušela jsem, jestli se mi ho podaří zachytit. Nevidím na to, co právě fotografuji...ale to nevadí, co se nepodařilo, to pak smažu.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283510
Hlavně že mám zachycenou pohodu v přírodní památce tak blízko hlučného velkoměsta...
Věděla jsem o tom již hodně dlouho, že tady rostou sasanky - přesněji od našich předchozích návštěv TURKOVA.
Cestou jsem se dívala, jestli již rozkvétají. Na místech, kde svítilo sluníčko již kvetly. Jinde se v trávě schovávala různě velká poupata. Je jich tady velmi mnoho.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283190
A jejich nádherná bílá barva v zeleni listů - to je ten nejklrásnější pohled na jaře v přírodní památce TURKOV.
Patřím k těm jedincům, kteří milují zelenou barvu v jakékomkoliv odstínu...
Tady se přede mnou naskýtalo mnoho možností:
od různých druhů travin přes mech, na nejrozmanitějších místech zdejší přírody.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283487
Z městského ruchu se dostáváme do přírodní památky TURKOV. Je tak blizoučko silnici, po které jezdí mnoho aut, autobusů, ale i tramvají. Ty ale na štěstí pro nás i pro TURKOV nemají zastávky tak blízko, takže jejich cinkání není uvnitř slyšet. Anebo že bychom již byli tak hluší?
Ale ona je vlastně ještě jedna možnost:
vešli jsme dovnitř a připadáme si jako bychom se ocitli v pralese.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284077
Vše si tu roste tak, jak chce. Nikdo tady nijak nezasahuje - jen vichřice způsobila hodně škody. Polámala mnoho menších stromků a větví.
Navíc nyní vnímáme i docela jiné zvuky - ty u nás ve městě slyšíváme hlavně brzy zrána, kdy ještě není tolik hluku. Myslím tím zpěv ptáčků...
Žije jich tady poměrně dost - jejich hlásky se pěkně rozléhají a pro nás je to velmi příjemný zvuk.
Vešli jsme do TURKOVA - je tu tentokrát sucho. Nebudeme mít zablácené boty jako při naší poslední návštěvě této lokality.
Všude kolem nás je pěkně čisto - již zřejmě někdo pořádal jarní úklid. Mezi stromy se začíná zelenat - sasanky plně rozkvétají tam, kde na ně svítí sluníčko.
Některé stromy jsou hodně vysoké a mají zajímavý a zároveň tak trochu zvláštní vzrůst. Musíme se dívat na cestu - na různých místech jsou kořeny na povrchu právě na cestě. Jsou na ní i pařezy.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283520
Šla jsem dál a Milan mě upozornil na hnízdo - bylo dost daleko. Navíc bych musela zajít příkře z kopečka dolů, tak jsem se podívala jenom zdálky. Kdo ví, který ptáček si ho připravil?
Všimli jsme si, že jsou některé stromy číslovány. Některé měli na sobě choroše. U jiných, rozlomených zřejmě stářím anebo při poslední bouři, trčely do výšky ostré hroty zbytků rozlomeného kmene.
Mám ráda zelenou, tak jsem se dívala i na mech - nejenom na stromech vzpřímených, rostoucích, ale i na zbytcích kmenů ležících na zemi.
Vyvrácený strom měl kořeny otočeny směrem nahoru a trčely jako ostré hroty. Na některých místech jsem si všimla, že kořeny několika stromů nad zemí jsou různě propletené.
Sluníčko prosvítalo mezi větvemi stromů a keřů. Na zemi se objevovaly zajímavé obrázky vytvořené ze stínů vytvořených z větví, stromů anebo také našich.Procházeli jsme po cestě a zastavovali se u všech zdejších panelů.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283526
Tady teprve člověk vidí, jak to vypadá v přírodní rezervaci.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283537
Díváme se na pomalu tlející kmeny stromů a pařezů. Máme možnost vidět otvory u některých stromů. Víme, proč je příroda takto zařízena:
jde přece o to, aby vedle sebe mohli žít různí živočichové včetně nás, lidí...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/283619
Když člověk prochází přírodní památkou, honí se mu hlavou při pohledu na okolí různé myšlenky:
Obdivovali jsme 200 let staré duby. Dívali se na to, jak je vše v přírodě dobře zařízeno. Ptactvo si najde hnízda - podle druhů buď si je postaví na stromě, anebo uvnitř stromu. I brouci a jiný hmyz má své domovy tady v přírodní památce - každý si ho najde podle svých potřeb. Mnozí využívají právě tlejících stromů...
V přírodní památce je zapotřebí chodit s očima dokořán otevřenýma - jen tak člověk uvidí věci, které jindy přehlédl...
Vzpomínali jsme na to, jak vypadala přírodní památka TURKOV po povodních v roce 1997...
Celou dobu nás provázela zajímavá hra světla a stínů - moc pěkné přírodní divadlo.
Stejně jako i v jiných případech jsme se i tentokrát vraceli jiným směrem k železniční zastávce OSTRAVA - TŘEBOVICE. I tady bylo na co se dívat...
Pak jsme pokračovali Třebovicemi do Poruby. TURKOV je na rozhraní tří městských obvodů:
Martinov, Poruba, Třebovice - napsala jsem to podle abecedy...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284302
Prošli jsme i podél žeezniční stanice Ostrava - Třebovice.
Tak blízko městské zástavby máme možnost pozorovat přírodu a živočichy s rostlinami...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284996
V Opavici jsem se dívala na kachny. Bylo tady hodně pejskařů. Někteří házeli pejskům klacek do vody a ten za ním skákal a chvíli spokojeně plaval.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284038
U Opavice rostly a kvetly drobné žluté kvítky.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284448
Vracíme se kolem Opavice - někomu by se možná zdálo, že k řece je dost daleko...
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284509
ale procházka je to velmi pěkná.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/284601
Mezitím jsme došli na Provozní ulici a vracíme se pomalu domů...
N á d h e r n é místo
Ema
