VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU 27.4.2013
Třebovický park 9.5.2016
https://www.zonerama.com/EmaNovotna/Album/1604491 9.5.2016 Třebovický park a žluté rododendrony
Vypravili jsme se do Třebovic. Chtěli jsme se podívat do parku. Na jaře bývá nejkrásnější...
Rozkvetly již žluté rododendrony - ptáci zpívali a všude bylo tolik zeleně.
Co víc si může člověk přát, když žije ve městě?
Ema
.......................................................................................................................
Vítání ptačího zpěvu 27.4.2013
V sobotu 27.4.2013 jsem se rozhodla zajít do Třebovického parku. Pozvánku na dnešní akci jsem si přečetla v Deníku - byli zváni dospělí i děti. Začátek byl stanoven na sedm hodin.
Na akci VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU pořádanou Českou společností ornitologickou ( ČSO ) jsem šla poprvé. V Ostravě se zatím akce ČSO nekonala nám řekl mladý pan Evžen Tošenovský, teprve d n e s se koná poprvé...Vůbec jsem netušila, co mě čeká...hodně jsem se těšila - park znám, ale co mě čeká, to jsem nevěděla.
Věděla jsem pouze:
- jméno Evžen Tošenovský - říkala jsem si, to bude syn našeho bývalého hejtmana mi známého nejvíce z doby povodně v roce 1997
- místo konání - Třebovický park.
Cestou jsem si říkala, že tam jsou sice dvě možnosti vstupu, ale dá se rychle přejít z jednoho místa na druhé. Procházela jsem parkem směrem k lavičkám, na kterých jsem již zdálky uviděla rozložené nějaké prospekty. Na dalších byly vystaveny různé ptačí budky - některé z nich jsem viděla poprvé. V parku jsem zahlédla mladíka, jak zavěšuje nějaké papíry na různé stromy.
Bylo tady již několik lidí - pro další zašla paní Tošenovská. Upozornil ji na ně pan Šichnárek,starosta Třebovic, který se dnešního Vítání ptačího zpěvu účastnil. Pan Tošenovský lidem rozdával dalekohledy a knihy o ptácích. Kromě toho ještě rozdával plakát, na který jsme si mohli dělat poznámky. Z jedné strany byl název akce a šest obdélníků - vlevo byli tři a vpravo dva ptáci. Byly tam uvedeny otázky:
Kdy? Kde? S sebou: Co Vás čeká? Kontakt: Nakonec tam byl ještě text:
Na setkání s Vámi se těší Česká společnost ornitologická...
http://zoneramacom.zonerama.com/Album/96501 Vítání ptačího zpěvu
Pan Tošenovský se nám představil - učí na Přírodovědecké fakultě v Olomouci. Omluvil se, že nemá víc knih - studenti si je rozpůjčovali. Mají před zápočty. Předal slovo panu starostovi Třebovic, panu Šichnárkovi. Od toho jsme se dozvěděli, že jsme v nejstarším parku na území Ostravy. Jsou zde stromy staré 300, někdy i 400 let...
Dozvěděli jsme se o tom, co nás čeká. Vydali jsme se na procházku parkem za doprovodu ptačího zpěvu - děti i dospělí, maminka s kočárkem i my, senioři. Bylo na lidech poznat, že se těší na to, co ve zdejším parku uvidí a hlavně uslyší...
Nejprve jsme se dozvěděli, co znamená zkratka UHP - jedná se o univerzálně hnědého ptáka. Procházeli jsme pomalu parkem a hledali jsme na stromech a keřích zavěšené obrázky různých ptáků, které bychom mohli ve zdejším parku uvidět. Některé ale dnes již ne - vstávají mnohem dříve, než jsme přišli do parku my...tak snad někdy příště.
Cestou jsme se dozvídali o ptácích - o všech jsem si ale nestačila udělat poznámku a opisovat něco z knih? To nemá smysl:
č e r v e n k a zpěv zní tak, jakoby docházel dech. Je zapotřebí udržovat křoviny právě pro tyto ptáky.
b u d n í č e k m e n š í zvuk zní jako cip, cap - jméno mají podle kulovité budky
k r a h u j e c samička je šedivá, sameček má oranžovější bříško - potřebují husté jehličnaté porosty, aby se schovali
b r h l í k l e s n í na platanu javorolistém - šmejdí po kůře stromů hlavou dolů
d l a s k má obrovský zobák třeba na rozlousknutí pecek
m l y n a ř í k chlapec, který byl s námi řekl: sýkorka a pan Evžen odpověděl, že má pravdu
z v o n e k zvuk se podobá ťuk, ťuk, ťuk do zvonečku
s ý k o r k a m o d ř i n k a a p ě n i c e č e r n o h l a v á - i o těch se náš průvodce zmiňoval
r e h e k d o m á c í začne pěkně zpívat, pak se zarazí, jakoby měl brzdu
š o u p á l e k sletí k patě stromu a šmejdí nahoru - v ž d y nahoru. Na hnízdění potřebuje nějakou škvíru
s t r a k a p o u d bubnují, pronikavě pískají, když odlétají. Vytvářejí si vlastní hnízdní dutinu - vybírají si prohnilé větve, stromy na dožití.
ž l u n a z e l e n á podobná papouškovi. Jednotlivé druhy žlun se liší i hlasem. Samec buduje hnízdo - má rozestavěných více kulatých dutin a postupně je dodělává i příští rok, pokud strom vydrží. Nelíbí - li se samičce, pak jdou k dalším. Tito ptáci ničí zateplení domů.
z v o n o h l í k z a h r a d n í je jako kanárek - sedí hodně vysoko na tenounké větvičce a zpívá
ž l u v a h a j n í sameček je jeden z nejkrásnějších ptáků
Ptáci jsou ovlivňováni slunečním svitem, ne teplem.
Přišli jsme k vystaveným budkám na lavičkách a dozvěděli jsme se i o budkách. Nejprve se musí vyčistit od parazitů. Plechování se dělá proto, aby strakapoud budku nerozbil.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/572313 různé druhy ptačích budek
Dřevěné budky vydrží jen patnáct let. Rychle se vyhřívají, ale i rychle chladnou. Budky z dřevocementové směsi se dají otevírat. Některé z budek zde vystavených jsou vyrobeny tak, aby se do nich nedostaly kočky nebo kuny. U některých druhů budek jsou tři otvory - slouží k rychlejšímu útěku. Budky s dvěma otvory jsou vhodné pro červenky a rehky. Viděli jsme tady i budku z plastu - z barelu. Její nevýhodou je to, že plast nedýchá. Tato budka je vhodná pro poštolky. Budka ve tvaru koule je pro střízlíky. Byly tady i budky na domy pro rorýsa - dnes již nenajdou na domech škvíry. Pro jiřičky byla budky ve tvaru půlkruhu - třicet centimetrů pod hnízdo se umístí nějaká nádoba na trus. A nakonec jsme uviděli i budky pro netopýry. Na budkách byly nalepeny obrázky netopýrů. Byly tady budky ze dřeva, z dřevocementové směsi a budka s průlezkou.
https://emanovotna.zonerama.com/Album/101985
Vítání ptačího zpěvu se chýlilo ke konci - vrátili jsme knihy i dalekohledy, poděkovali za pěknou vycházku s komentářem a doprovodným zpěvem ptáků - někdy byl zpěv puštěn z mobilu, jindy zazpívali ptáci v přírodě kolem nás.
Bylo vidět, že pan Evžen Tošenovský mladší se pečlivě připravil. Když nám říkal, že s námi chtěl zajít ještě i do Turkova, ale čas a povinnosti v Olomouci na Floře mu to nedovolí, bylo poznat, že je mu to líto.
Chceš - li se dozvědět o akci Vítání ptačího zpěvu České ornitologické společnosti něco víc, pak stačí jenom kliknout na počítači a číst:
http://www.birdlife.cz/index.php?a=cat.155
Na závěr jsme se dozvěděli, že na podzim v měsíci září se bude konat další akce, ale tentokrát jsou na programu n e t o p ý ř i.
14.9.2013 Noc netopýrů v Třebovickém parku v Ostravě
Celou předchozí noc a skoro celý den pršelo. Jaký bude večer 14.9.2013? Netrpělivě jsem čekala, jestli budeme moci jít do parku v Třebovicích. Přišli jsme k parku o deset minut dřív, tak jsme se šli projít parkem. Po dešti je to vždy příjemná procházka na čerstvém vzuduchu. Lidi pomalu přicházeli - bylo vidět, že se jedná o lidi, kteří se znají, to znamená lidi z Třebovic.
Tentokrát jsem žádné oznámení v denním tisku nenašla. Tak nevím, jak se to ostatní dozvěděli...možná se podívali na internet, ale pátrat a zjišťovat, to není moje starost a ani to není důležité.
Sešlo se nás hodně - asi 40, možná 45, pozdější příchozí jsem již nedopočítávala. V sobotu přišel zoolog Evžen Tošenovský i s kolegyní Monikou Kukalovou. Zahájil dnešní vycházku, přivítal přítomné a poděkoval panu starostovi Šichnárkovi, že můžeme jít na akci právě do zdějšího parku. Pokud někdy budete v Ostravě, vřele Vám všem doporučujeme se do parku v Třebovicích zajít podívat. Nejenže jsou v něm velmi staré stromy, ale jsou v něm i krásné sochy a navíc můžete si zajít i do Třebovické role najíst - všechno pěkně na jednom místě...
Jako obvykle měl u sebe zoolog několik přístrojů, letáčky a ve velké tašce i jednoho živého netopýra. Dozvěděli jsme se, jak k němu přišel. Zavolali mu z nádraží v Přerově, aby přišel odchytit netopýra. Uvízl mezi dvěma skly.
Než ho z tašky vyndali, tak jsme se dozvěděli, že netopýr bude mít "posunutý čas" - chvíli bude trvat, než se probere. Byl v malé kleci ( nevím, jestli se to tak jmenuje ). Pan Evžen vzal netopýra do dlaně a řekl dětem, aby přistoupily blíž k němu. Hlavně děti potřebují vidět, jak netopýr vypadá. Mluvil o tom, že ho děti mohou hladit. Nemá žádné blechy, jako ježek, kterého našly děti na procházce parkem. Na ježka dětem nedoporučoval sahat.
Pro mě osobně byl nový poznatek, že výškové domy ve městech jsou pro netopýry jako skály. Někdo se zeptal, jak netopýr vidí. Netopýr vidí černobíle. A nyní nastala zajímavá část dnešního setkání s netopýrem - krmení. Pan Evžen měl v ruce netopýra a slečna Monika nabírala pinsetou z krabičky moučné červy a netopýra krmila. Bylo velmi zajímavé ho pozorovat, jak otevíral zobáček a pak jak dost rychle červ zmizel. Zřejmě mu chutnalo - prý by chtěl pořád, ale tak to nejde. Kdyby se přecpal, pak by mohl uhynout.
A teď něco o životě netopýrů:
od května do července vytváří samice letní kolonie tvořené až stovkami samic. Najdou si úkryty v dutinách stromů, na půdách domů, nejrůznějších ve štěrbinách. Během června a července samice rodí v koloniích mláďata - jedno mládě za rok. Za 4 - 6 týdnů se mláďata osamostatňují. Během srpna se letní kolonie rozpadají. Začíná období podzimních přeletů. Samci si vyhledávají samice a dochází k páření. Netopýři se vykrmují. Shromažďují tukové zásoby - blíží se zima. Od konce října a v listopadu se začínají stěhovat do zimních úkrytů, do sklepů, do štol a do jeskyně. Zde upadají do stavu hibernace, kdy se snižuje jejich tělesná teplota a zpomalují se všechny životní procesy. Netopýři tak přečkávají nepříznivé zimní měsíce s minimální spotřebou energie. Využívají nashromážděné tukové zásoby. Od února a během března opouštějí netopýři zimoviště a nastává období tzv. jarních přeletů. Postupně se formuje letní kolonie. Pokud někde uvidíte raněného netopýra ( anebo i mrtvého ) nesahejte na ně holýma rukama. Můžete ho opatrně uchopit třeba v rukavicích, přemístit do krabice a dát do přítmí v pokojové teplotě. Pak zavolejte odborníkům na netopýry anebo stanici pro zraněné živočichy.. Dozvěděli jsme se i kolik druhů netopýrů je - asi 26 ( nevzala jsem si bloček, abych si mohla údaj poznačit, proto píši asi ).
Před procházkou parkem v Třebovicích rozdal pan Evžen několik speciálních přístrojů a poradil, jak si je nastavit. Upozornil předem, že letošní deštivé počasí netopýrům příliš nepřeje - není pro ně venku dost potravy. Asi žádné neuslyšíme. Měli jsme ale štěstí - dívenka s dlouhými vlasy zachytila přelet netopýra. I slečna Monika - obě na stejném místě a na jednom dalším místě i pan Evžen zachytil přelétajícího netopýra a zvuk jsme z přístroje mohli slyšet všichni.
Když jsme se vrátili k lavičkám na začátku parku, pustil nám několik různých netopýrů - měl jejich zvuk nahrán v mobilu. Ukázal nám i další přístroje, které se používají pro noční pozorování v přírodě.
http://emanovotna.zonerama.com/Album/571534 netopýři v Třebovickém parku
Na jarní vycházce nám ukazoval různé budky, jsou tam i budky pro netopýry - jsou označené obrázkem netopýra:
A již je konec dnešní vycházky - pokud někdo chce, tak se může přidat k zoologům a jít s nimi k řece. Nevím, jestli se někdo přidal - my jsme již šli domů. Podzimní akce se nám líbila - děkujeme za ni
Ema